Na návštěvě u karatistů

perex_karate.jpg Karvinský oddíl patří k těm mladším, ale je třeba s ním počítat.


Karate (12).JPG

Karviná je sportu zaslíbeným městem, ať už se jedná o sporty s tradicí, nebo o ty, které si svou popularitu a členskou základu teprve budují. Přinášíme vám rozhovor s Martinem Blatoňem, Martinem Gallem a Zuzanou Blatoňovou, kteří trénují mladý oddíl Karate Karviná.

Jak jste se dostal k práci trenéra?

M. Blatoň: Náš oddíl karate vznikl poměrně nedávno a bylo zapotřebí se postupně přetransformovat ze závodníka na trenéra. Začal jsem pracovat s mládeží a zjistil jsem, že trénovaní je zajímavá a velmi kreativní činnost. Když se dostavily první úspěchy našich svěřenců, transformace nabrala na intenzitě. V současné době se věnuji především trénování, neustále pracuji na svém trenérském růstu a jsem velmi pyšný na úspěchy našich svěřenců, kteří karate berou opravdu velmi vážně.  

M. Gall: Během mých tréninků sportovního karate jsem se dostal mnohokrát do pozice, kdy po mě méně zkušenější cvičenci, chtěli radu nebo pomoc.  Jelikož mám ukončené vysokoškolské vzdělání na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, a jsem mimo jiné obeznámen například s anatomií, fyziologií zátěže i metodikou tréninků, udílel jsem rady a pomáhal ostatním k lepším výkonům. Sportovní karate je však silně specifická, náročná a komplexní disciplína, takže ne vždy jsem si byl jistý, zda jsou, mnou navrhované postupy jsou ty nejefektivnější. Chtěl jsem být pro náš klub co nejvíce prospěšný a tak jsem si pro své odpovědi došel na Český svaz Karate, kde mi po absolvování vzdělání a vykonání zkoušky byla udělena trenérská licence.

Proč vás baví zrovna tento sport?

M. Blatoň: Protože trénink karate vyžaduje dodržování disciplíny, staví na dobré fyzické kondici a učí nás nevzdávat se v situacích, které se mohou zdát předem neřešitelné. To jsou důležité atributy, které mi vyhovují.

M. Gall: Hned ze začátku odpovědi na tuto otázku, bych rád podotknul, že obdivuji mnoho sportů a fandím spoustě sportovcům. Pohyb je fenomén, o jehož prospěšnosti asi není potřeba polemizovat.  Sportovní karate mě zaujalo právě svou spojitostí s Tradičním karate, které je orientováno nejen na výkon, ale i na psychiku a podle mě celkově pozitivně ovlivňuje životní styl. Jedná se o individuální sport, a v případě krajnosti, k jeho praktikování potřebujete jen vaše vlastní odhodlání.  Karate můžete cvičit v každém věku, přizpůsobí se Vám. V širokém repertoáru technik a cvičebních metod si vybere opravdu každý a to myslím doslovně. Dalo by se namítat, že každý sport se může stát součásti Vašeho života a je to pravda, jenže já vyzkoušel Karate jako první a už mě nepustilo.

Z. Blatoňová: Každý trénink může být jiný, je možné jej zaměřit na rozvoj jiné dovednosti.  Jedná se o bojové umění, u něhož musíme rozvíjet fyzický rozvoj celého těla.  Neustále je co se učit a co vylepšovat.

Pokud máte děti, vedete je také k tomuto sportu a jak to zvládají?

M. Gall: Jednoduchá odpověď.  Ano vedu, a snažím se jít příkladem.  Cvičíme spolu.  Vyzkoušeli jsme více druhů sportů, ale Karate se ve finále ukázalo jako nejlepší volba. Víte domnívám se, a tímto bych chtěl apelovat na všechny rodiče, že děti hledají ve svých rodičích vzory.  A ať chtějí nebo ne, stávají se jimi, třeba i nevědomky. Děti si osvojují životní stereotypy rodičů a v tom tkví největší zodpovědnost výchovy. Nelíbí se Vám stejně, jako se nelíbilo mně, že sedí celé hodiny u počítače? Zákazy nic nezmohou, musíte jít příkladem. Tohle totiž souvisí s další částí otázky. Společně se nám daří překonávat krize, vzájemně se podporujeme, takže ano, zvládáme to velice dobře.

Kdy jste s ním začal?

M. Blatoň: V mládí v havířovském BUDU, v němž jsem dostal výborné základy, ze kterých těžím.   

Z. Blatoňová: Na základní škole, myslím, že mi bylo 9 let.

Jaký je váš největší sportovní úspěch?

M. Blatoň: Zdůrazňuji, že karate vnímám především jako životní cestu, nicméně každou medaili nebo cenné umístění jsem vnímal jako svůj úspěch, ať už se jednalo o malou soutěž nebo mezinárodní turnaj. Nejvíce si cením medailí z velkých a dobře obsazených soutěží mezinárodního formátu, Mistrovství ČR a Mistrovství Polska. Hezkým výsledkem byly i tituly akademického mistra ČR. 

Věnujete se kromě tohoto sportu ještě něčemu jinému?

M. Blatoň: Rád se věnuji všem činnostem, které vyžadují aktivní pohyb. Sportování ve všech podobách je má životní filozofie. Rád běhám, jezdím na kole, chodím do posilovny, plavu, hraji míčové hry.   

M. Gall: Mám rád turistiku, jízdu na kole, plavání, rád si zahraji volejbal nebo fotbal, i když mi moc nejde, chodím do posilovny, příležitostně se věnuji fotografování. Musím ale přiznat, že jsou to okrajové činnosti, většinu času spolkne Karate.

Z. Blatoňová: Občas si zajdu zaplavat nebo zaběhat, ale většinu času věnuji karate.

V jakém věku mohou děti začít s tímto sportem?

M. Blatoň: Každý jedinec je jinak vyspělý. Do naší sportovní přípravky přibíráme i čtyřleté děti, nicméně jako optimální věk pro karatistické začátky bych považoval pět let.  

M. Gall: Je to silně individuální, sportovní aktivity menších dětí by měla tvořit spontánní hra zaměřená na pozitivní zážitky z pohybu. Mělo by docházet k vytváření a upevňování správných a hlavně všestranných pohybových stereotypů vše na základě zásad pro fair play. Vše zmíněné v našem klubu plně akceptujeme. Přijímáme děti ve věku od šesti let, věnujeme se základům atletiky, gymnastiky, sportovním hrám a jen nepatrná část tvoří přípravu pro budoucí trénink karate.

Z. Blatoňová: Ideální věk je kolem šesti let, ale každé dítě je jiné, některé děti mohou být pohybově nadané už dříve, jiné naopak později.

Co tréninky obnáší a jak často jsou?

M. Blatoň: Pro nejmladší nabízíme základní pohybovou průpravu obohacenou o základní prvky karate. U pokročilejších a starších se převážně věnujeme nácviku základních technik, zápasení a posilování vlastního těla.

M. Gall: Začínající karatisté cvičí 2 krát, závodníci 3 krát týdně. Abych mohl přiblížit tréninkovou jednotku, musím zmínit, že ve sportovním karate se soutěží v Kata, což jsou sestavy technik karate, které jsou historicky dané, do detailu popsané. Správnost jejich provedení společně s dynamikou včetně dýchání jsou kritéria pro hodnocení. Mimo Kata se ve sportovním karate také zápasí. Pravidla jsou daná a jsou přizpůsobená věku cvičenců. Jinak tedy zápasí žáci a jinak dorostenci, či muži, což je vzhledem k tomu, že se jedná o kontaktní upolový sport logické.  Jednotlivé tréninky se pak zaměřují buď na jednu, nebo druhou část. Takže jsou tréninky technické, kde se cvičenci podrobně učí správné provedení technik, včetně práce s dechem a tréninky, kdy se cvičenci učí jednotlivé techniky aplikovat ve sportovním zápase. Nedílnou součástí tréninků u závodníků, bývá strečink, kompenzační cvičení a kondiční příprava.

Jak dlouho trvá, než se člověk něco naučí?

M. Gall: Vše je silně individuální a záleží zde na věku, fyzických schopnostech, u dětí na míře soustředění a zájmu. U dospělých cvičenců lze předpokládat, že se se základy seznámí během šesti měsíců, u dětí předpokládejme dobu přibližně dvojnásobnou. Mluvím ale opravdu o hrubých základech, což ovšem nebrání začínajícím cvičencům v závodění. Při pořádání soutěží je na začátečníky pamatováno a z mých zkušeností vím, že hlavně pro děti je to silný a pozitivní zážitek, který je motivačním faktorem pro další zdokonalování.

Mohu se přijít podívat na trénink svého dítěte?

M. Gall: Samozřejmě, tuto možnost nabízíme všem rodičům začínajících cvičenců. Dobrá praxe však říká, že děti, jakmile si po několika trénincích zvyknou na kolektiv, přítomnost rodičů nevyžadují. Mají-li rodiče své děti v klubu delší dobu, mohou se také kdykoliv přijít podívat, ale raději dávají přednost námi pořádaným akcím, kde jim jejich děti předvedou, co se již naučily.

Jakých závodů se váš sportovní oddíl účastní?

M. Blatoň: Členové oddílu se účastní krajských, republikových i mezinárodních soutěží. Ti nejlepší a nejzkušenější se účastní soutěží v zahraničí.

Děkujeme za rozhovor.

Více informací najdete na www.karatekarvina.cz.