Letošní rok je pro boxery Baníku Karviná z hlediska historie jedním z nejúspěšnějších. Svěřenci Daniel Mikušťák je mistrem ČR v boxu juniorů a bronzový z mistrovství Evropy, Láďa Plachetka a Alexandr Illek mistři ČR, Pepa Slepčík bronzový. Rádi jsme navštívili a vyzpovídali trenéry Romana Nevrlu a Antonína Gašpara, díky kterým mají kluci tak skvělé výsledky.
Jak jste se dostal k práci trenéra?
R. Nevrla: Sám jsem aktivně boxoval, takže to byl pouze plynulý přechod k práci s mládeží.
A. Gašpar: Tak jako většina mých kolegů, po ukončení aktivní sportovní činnosti jsem se dal na dráhu trenéra a později i rozhodčího.
Proč vás baví zrovna tento sport?
R. Nevrla: Dělá z chlapců chlapy, a je tak skvělou průpravou do tvrdého života.
A. Gašpar: Tento sport mne oslovil vlastně náhodou. Začal jsem hrát fotbal, ale ze zdravotních důvodů jsem nemohl dělat venkovní sporty, jen sporty v hale. Tak jsem ve svých dvanácti letech nakoukl do tělocvičny na škole, kam jsem chodil, a zůstal jsem dodnes.
Kdy jste s ním začal?
R. Nevrla: Tuším, že kolem roku 1981.
A. Gašpar: Přesně na své dvanácté narozeniny, tedy 22. února 1988.
Jaký je váš největší sportovní úspěch?
R. Nevrla: Stříbrná medaile z mistrovství České, v té době ještě socialistické republiky a stříbro z mistrovství Československa v tomtéž roce – 1983.
A. Gašpar: Druhé místo na mistrovství ČR 1992, třetí místo na mistrovství ČSFR 1992.
Pokud máte děti, vedete je také k tomuto sportu?
R. Nevrla: Syn, jemuž je nyní 30 let, boxovat nechtěl, ale věnoval se jiným sportovním aktivitám. Dceři je 23 let a boxovat také nechtěla.
A. Gašpar: Mám sedmiletá dvojčata, syn se dal na divadelní dráhu, dcera tráví veškerý čas se mnou v tělocvičně a má ráda veškeré sporty. Jestli to bude box, je pouze na ní. U dcery, která má sedm měsíců, teprve uvidíme.
Věnujete se kromě tohoto sportu ještě něčemu jinému?
R. Nevrla: Hrál jsem závodně házenou a ragby, a to souběžně s boxem, tudíž jsem vždy měl výbornou fyzickou kondici. V současné době masíruji karvinské fotbalisty, takže mám ke sportu v Karviné stále velmi blízko.
A. Gašpar: Kromě trenérství se věnuji hlavně rozhodcovské činnosti na nejvyšší světové úrovni. Jinak chodím normálně do práce a věnuji se rodině.
V jakém věku mohou děti začít s tímto sportem?
R. Nevrla: Kolem osmi let, ale specializace pro box je pro ně spíše okrajovou záležitostí. V tomto věku trénují spíše různá cvičení obratnostního a dovednostního charakteru.
Co tréninky obnáší a jak často jsou?
R. Nevrla: Trénujeme třikrát týdně a cílem je soustavné zvyšování fyzické kondice, rychlost, síla, vytrvalost, sparingy a především rozvoj morálně volních vlastností v duchu fair play. Soupeř totiž není nepřítel, nýbrž člověk, jenž provozuje tentýž sport, a pouze díky němu se boxer posouvá stále výše.
A. Gašpar: Trénujeme třikrát týdně, ale pokud chce boxer pomýšlet na mety nejvyšší, musí trénovat i navíc mimo tréninkové dávky.
Jak dlouho trvá, než se člověk něco naučí?
R. Nevrla: Nelze paušalizovat. Každý člověk je svým způsobem unikát a je jinak pohybově a především psychicky nadaný. Existují výjimky, které mohou boxovat po dvou měsících tréninků. Jsou to bojovníci od přírody a splňují tři kritéria, jež jsou nutná pro každý bojový sport. Mají za prvé srdce, za druhé oči a za třetí svaly. Toto pořadí je velice důležité. Srdce = bojovnost, oči = přehled o situaci a schopnost včas reagovat, svaly = fyzická kondice. Řečeno selsky, boxovat se naučí každý, avšak pouze sportovec s bojovným srdcem se odváží do ringu, snese tvrdé údery, bolest a šrámy a chce vždy zvítězit.
A. Gašpar: U každého je to individuální, naučit se boxovat není tak těžké, jako to později prodat v ringu. Je třeba zkombinovat techniku, taktiku, bojovnost a fyzický fond. Velkou roli hraje také psychická odolnost boxera.
Mohu se přijít podívat na trénink svého dítěte?
R. Nevrla: Samozřejmě a kdykoliv, ale pouze za předpokladu, že nebudete do tréninku mluvit, ať už se děje cokoli. Box je opravdu tvrdý sport, odborníci říkají, že nejtěžší na světě, a proto zaslouží tvrdou přípravu. Na tréninku velí trenér, doma rodič, ve škole učitel.
A. Gašpar: Není problém sledovat své dítě osobně, jak trénuje, ovšem ne každý rodič vydrží nezasahovat do průběhu tréninku, což si kolikrát sám neuvědomuje.
Jakých závodů se váš sportovní oddíl účastní?
R. Nevrla: Ligy boxu mládeže a dospělých, mezinárodních turnajů doma i v zahraničí (Polsko, Dánsko, Ukrajina, Slovensko, Kosovo). Ale především mistrovství ČR, tam jsme úspěšní velice.
Děkujeme za rozhovor a Romanu Nevrlovi přejeme co nejvíc trenérské trpělivosti a nadané sportovce, Tondovi Gašparovi kromě úspěšného trenérství přejeme v září šťastnou cestu za oceán, a to konkrétně do Argentiny, kde bude bude coby nejobsazovanější český sudí rozhodovat na olympiádě mládeže.
Karviná má dalšího evropského medailistu!
Na mistrovství Evropy v boxu juniorů v italském Roseto Degli Abruzzi vybojoval Daniel Mikušťák bronzovou medaili ve váhové kategorii do 91 kg. Boxera přivítal na radnici primátor Jan Wolf (ČSSD) a poděkoval mu za výbornou reprezentaci města. „Navštívit pana primátora byla pro mě velká čest, chtěl bych poděkovat městu za velkou podporu a velký dík patří pánům trenérům Romanu Nevrlovi a Antonínu Gašparovi. Díky boxu jsem se seznámil s mnoha lidmi a navštívil zajímavá místa u nás i v zahraničí,“ podělil se o své dojmy a zážitky Daniel.
Evropský medailista Daniel Mikušťák (*2000 v Karviné):
- k boxu ho přivedl otec v deseti letech, prvotním cílem bylo získání fyzické kondice a naučení se základům sebeobrany,
- s prvním zápasem začal před čtyřmi lety,
- studuje na gymnáziu a po maturitě v příštím roce si plánuje dát přihlášku na medicínu,
- mezi jeho koníčky patří běh a četba,
- zatím největší úspěchy jsou: 2x mistr ČR (2015, 2018), 2x vicemistr ČR (2016, 2017), bronz z ME juniorů (2018).